Historie společnosti DPOV a.s.
Historie přerovského železničního opravárenství sahá až do počátku 40. let 19. století, první železný oř do města dorazil dne 1.9.1841. Stalo se tak zásluhou společností Severní dráhy císaře Ferdinanda KFNB, která budovala železniční spojení Vídně s Haličí. Ale kromě této páteřní trati, pokračující z Přerova do Lipníka nad Bečvou, Bohumína a dále do Polska, postavila KFNB také odbočnou trať do Olomouce, východiska trati Severní státní dráhy NStB do Prahy. Tak se stala přerovská železniční stanice už v samých počátcích své existence významným železničním uzlem zemí Koruny české. Což pochopitelně vyžadovalo také příslušné zařízení pro provozní údržbu a opravy lokomotiv i železničních vozů. Tamní depo patřilo KFNB až do 1.1.1906, kdy byla společnost zestátněna, a pak je postupně provozovaly státní dráhy rakouské, československé a posléze české. Nymburská výtopna byla vybudována v průběhu stavby Rakouské severozápadní dráhy ÖNWB, která na našem území probíhala v letech 1869–1875. Tvořila základnu pro opravy a revize lokomotiv na důležité dopravní křižovatce této dráhy. Severozápadní dráha byla zestátněna v rámci největší zestátňovací akce v dějinách Rakouska-Uherska, kdy bylo po vyčerpávajících jednáních na půdě říšské rady 22.3.1909 rozhodnuto o zestátnění. Dále již pak následuje stejný vývoj, pod křídly státu, jako v případě Přerova. V roce 1885 vzniká, při stavbě Vlárské dráhy, ve Veselí nad Moravou výtopna, kterou vystavěla a zpravovala Rakouská společnost státní dráhy StEG. Původní plány trasování Vlárské trati vedly z Bzence přes Uherský Ostroh, do Kunovic. Tato varianta nepočítala ve své době s nepříliš významným městečkem Veselí nad Moravou, avšak vzhledem k nepříznivému terénu a častým záplavám v nivách řeky Moravy se trasování změnilo a opomenuté Veselí se tak dostalo k železnici.
Do 30.6. 2004 existovalo v rámci Dep kolejových vozidel více než 20 pracovišť, která prováděla vyvazovací opravy kolejových vozidel a soustředěné opravy funkčních celků.
Od 1.7. 2004 byly odčleněny z Dep kolejových vozidel dvě výkonné jednotky – DPOV Nymburk a DPOV Přerov.
Pod výkonnou jednotku DPOV Nymburk spadala provozní střediska oprav České Budějovice, Meziměstí a Louny.
DPOV Přerov zastřešovalo provozní střediska oprav (PSO) Veselí nad Moravou a Olomouc, dále pak provozní pracoviště oprav (PPO) ve Valašském Meziříčí a Břeclavi.
DPOV Nymburk postupně zrušila koncem roku 2005 PSO Meziměstí. Výrobní program a větší část zaměstnanců byly začleněny do PSO Nymburk. Počátkem roku 2006 došlo ke zrušení vyvazovacích oprav osobních vozů s podvozky GP 200 v PJ Pardubice. Výrobní program s technologickým vybavením byl přemístěn do PSO Nymburk, kde byly od pololetí 2006 zahájeny PVY opravy. PSO Louny bylo uzavřeno koncem roku 2006. Jeho výrobní program byl předán z menší části do PSO Nymburk a zbylá část do PSO Veselí nad Moravou. Dále pak byly koncem roku 2005 převedeny veškeré vyvazovací opravy elektrické trakce z pracoviště Olomouc do PSO Přerov.
V roce 2006 rozhodly ČD, a.s., o transformaci obou výkonných jednotek do dceřiné společnosti a k 1.1.2007 vznikla společnost DPOV, a.s.